
    Ko–ko v §i sneh?

    1. Ko–ko v §i 1 liter Ÿerstvo napadnut‚ho snehu?

           1. 100 g - pokraŸujte na Ÿ¡slo 4.
           2. 1 kg - pokraŸujte na Ÿ¡slo 8.

    2. Vìborne! Takìto sklon toti§ znamen , §e ka§d‚ 2 metre sa svah zvìçi
    o 1 cm.  Je vidieœ, §e  ste spr vne namazali,  preto§e ste presviçœali
    naçou zjazdovkou len s 18-timi  z stavkami. Ale m me eçte jednu ot zku
    na z ver:
       Viete akì bol vysokì zatia– najvyçç¡ snehuliak na svete?
    OdpoveÔ h–adajte na Ÿ¡sle 32.

    3. Nespr vne. Vr œte sa znovu na Ÿ¡slo 13.

    4. ZaŸ¡nate dobre.  V nieko–kìch  tì§dåoch sa  hustota snehu viac ako
    zdvojn sob¡,  ale objemovo  sa zmenç¡.  1 liter  asi rok star‚ho snehu
    preto v §i okolo 400 g. V slalome pokraŸujte k Ÿ¡slu 15.

    5. Nepreh najte  to  to! Lav¡nu  dok §e  spustiœ  aj  ove–a miernejçie
    klesanie. Zp„t na Ÿ¡slo 28.

    6. Skvel‚! Tvarov je  ve–a a  ka§d  vloŸka  je in . Ovçem najbe§nejç¡m
    z kladnìm  tvarom je  skutoŸne  çesœc¡pa  hviezda. NasaÔte  sne§nice a
    podme k Ÿ¡slu 20.

    7. Sneh dobre tepelne izoluje. Ak   siln  mus¡ byt snehov  vrstva, aby
    Ÿloveka Ÿi zviera aspoå ŸiastoŸne chr nila pred mrazom?
           1. 20 cm - pokraŸujte na Ÿ¡slo 16.
           2. 50 cm - pokraŸujte na Ÿ¡slo 24.
           3. 1 m - pokraŸujte na Ÿ¡slo 30.


    8. ZaŸiatok niŸ moc. Liter –adu  v §i pribli§ne 900 g, sneh je vìrazne
    lahç¡. Zk£ste zaŸaœ znovu.

    9. SkonŸili ste v z veji. Vr œte sa na Ÿ¡slo 13.

    10. To u§ je na gu–ovaŸku zima. Cak  v s op„œ Ÿ¡slo 15.

    11. Ak‚ boli najv„Ÿçie snehov‚ zr §ky, ktor‚ napadli za 24 hod¡n?
           1. 2 m - pokraŸujte na Ÿ¡slo 19.
           2. 5 m - pokraŸujte na Ÿ¡slo 23.

    12. Je vidieœ,  §e sa vyzn te. Bielych vianoc  si ka§doroŸne u§¡va asi
    700 mil. –ud¡. Nasadnite na s nky a sk’znite na Ÿ¡slo 25.

    13. Najbe§nejç¡ tvar vloŸiek je :
           1. Kruhovitì - pokraŸujte na Ÿ.3
           2. Sestuholn¡k - pokraŸujte na Ÿ.6
           3. Osemuholn¡k - pokraŸujte na Ÿ.9

    14. Sl va. Je to tak. Sneh obsahuje vodn£ paru a ak je ortuœ teplomera
    na  0, tak  aj sneh  obsahuje aj  vodu v  kvapalnom skupenstve,  ktor 
    kryçt liky  udr§¡  pohromade.  Urobiœ  zo  snehu  gu–u bez vody proste
    nejde. N sleduje Ÿ.11.

    15. Najlepçie sa v m budu zo snehu  robiœ gule pri teplote vzduchu:
           1. -1oC - pokraŸujte na Ÿ.10
           2. 0oC - pokraŸujte na Ÿ.14
           3. 1oC - pokraŸujte na Ÿ.17

    16. Presnì  z sah.  V  snehu  je  vlastne  ve–a  vzduchu a to mu d va
    vynikaj£ce izolaŸn‚ vlastnosti. Ak je  v m naozaj ve–k  zima, h–adajte
    £toŸisko v z veji. Teraz ale dok’zajte k Ÿ¡slu 13.

    17. Nie. U§ je ve–mi teplo a z mokr‚ho snehu sa gule robia zle. Vr œte
    sa k ot zke Ÿ¡slo 15.

    18. Ved–a. KeÔ mrzne a§ praçt¡,  je vzduch pr¡liç suchì a Ve–k‚ vloŸky
    nedr§ia pohromade. Ani tìch malìch vçak nevznik  ve–a. Neost va v m niŸ
    in‚, len zamieriœ op„œ k Ÿ¡slo 21.

    19. Vì-bor-ne.  Snehovì rekord za  24 hod¡n namerali  v apr¡ly 1921  v
    Silver Lake Springs v Colorade v U.S.A. Rìchlo uh åajte k Ÿ¡slu 7.

    20. Na ko–kìch percent ch zemsk‚ho povrchu le§¡ na Vianoce sneh?
           1. na 13% - pokraŸujte na  Ÿ.12
           2. na 23% - pokraŸujte na  Ÿ.22
           3. na 33% - pokraŸujte na  Ÿ.31

    21. A pokraŸujme s teplotami.  Najv„Ÿçie vloŸky bud£ padaœ pri teplote
    vzduchu:
           1. -5 a§ -10oC - pokraŸujte na Ÿ.18
           2. okolo 0oC - pokraŸujte na Ÿ.26

    22. Ale nie vr œte sa k Ÿ¡slu 20.

    23. Skoda nie je to dobre. Vr œte sa k Ÿ¡slu 11.

    24. Je n m –£to. Vr œte sa pekne çusom na Ÿ¡slo 7.

    25. Najvhodnejçie  podmienky  pre  vìlet  na  be§k ch  s£  pri teplote
    vzduchu:
           1. –ahko pod 0oC - pokraŸujte na Ÿ.27
           2. –ahko nad 0oC - pokraŸujte na Ÿ.29

    26. Spr vna odpoveÔ v s pos£va k Ÿ¡slu 28.

    27. Trefa  do Ÿierneho! Najlepçie sa  v m p“jde, ak bude  trenie medzi
    sklznicou  a snehom  Ÿo najmençia.  Ta nast va  vtedy, keÔ  sa vplyvom
    tlaku a  tepla vytvor¡ ve–mi tenk   vrstva vody. Vo ve–kom  mraze voda
    mrzne a trenie rastie. OtoŸte svoje be§ky sp„œ k Ÿ¡slu 21.

    28. Lav¡na sa m“§e daœ do pohybu, ak m  svah sklon aspoå:
           1. 25o - pokraŸujte na Ÿ.2
           2. 45o - pokraŸujte na Ÿ.5

    29. Ve–mi by v m to neçlo,  preto§e na mokrom snehu nenavoskovan‚ ly§e
    skoro  nek’§u. Voda  toti§ zvyçuje  trenie. NasaÔte  si ly§e  a sp„œ k
    ot zke 25.

    30. Kde§e. StaŸila by aj tençia vrstva. Znovu na Ÿ¡slo 7.

    31. Mus¡te ubraœ. Sk£ste to eçte raz na Ÿ¡sle 21.

    32. Doposia–  najvyççieho  snehuliaka  postavilo  v  novembri  1993  vo
    SvajŸiarsku 8  –ud¡ a zabralo  im to  3  tì§dne. Meral 27  metrov a 47
    centimetrov. Tak pekn£ zimu!